f (sg. N jednakoča, G -e, A -u).
1.
a. sličnost; podudarnost; usp. jednačinstvo, jednakost 2. B (s. v. analogia … jednakost … jednakoča … jednačinstvo … spodobnost … spodoba … prispodoba … prispodobčina). Vandavec, od pravdoznańa našega najboļe misleči, koji vendar na svetlo zdati se ni hotel, od ńejne z pervopisnem poslom … spodobnosti i jednakoče … pridal je svedočanstvo. Domin 83.
b. srodnost, bliskost. V ovoj deržavi najti [je] moči ļudih … duha jednakoče. Nov horv 268 b.
c. jedinstvenost. J (s. v. aequabilis).
