Ğifutin | m isto što Ğifut (i ista etim.). B (s. v. Ğifut s uputom na Židov). |
ğingav | |
ğipati | impf. (inf. ğipati; prez. sg. 1. ğipam, 3. ğiple; pridj. akt. pl. f. ğipale) isto što dukati. Puhnuše veter iz cele moči … več tjam Dunaj z slapmi v zrak ğiple. Št nut 4. Žabe jesu vu Egiptušu po suhom vse na jate okolo ğipale. St kol (1866) 226. fig. Čteli znamdar jeste Diple, ke po rukah vezda ğiple. Rešet 10. |
ğipce | adv. isto što dukce. Oroslan … se zaskoči na zver … i to dukce ili ğipce. Danica (1842) 88. |
ğipiti | pf. (prez. sg. 3. ğipi) isto što duknuti. Kak berže ovo včinil je, ğipi iz čuna van ter kakti veter odnese se. Rob II, 241. Gospon … ğipi od straha van čez oblok. Danica (1840) 113. |
ğirğin | m (sg. A ğirğina) (vjerojatno)alat za klepanje kose, klepac; usp. klepec. Daj ğirğina! Klepaj kose. Kal-b (1804) 34. |
ğolč | m (sg. G ğolča) isto što ğolğ (i ista etim.). Beše nekoi bogat človek ki se je oblačil vu haļe čerlenoga baršuna i finoga ğolča. Evang 118. |
ğolğ | m (sg. N ğolğ, A ğolğ Habd zerc 120, -a Krist žit I, 89. mađ. gyolcs; fina tanka pamučna tkanina, muselin; usp. ğolč, ğolg. H (s. v. ), B (s. v. sindon, ventus; ğolğ), P (s. v. byssus 178). Odpri vre vezda oči ti gospica … ka se tak mehko v ğolğ i svilne poplune zaviaš. Habd zerc 120. Oni su z sobum ğolğa beloga i ostala potrebna k pokopu donesli bili. Krištol 89. |
ğolğen | adj. (sg. N f. ğolğena, A m. -i, pl. G f. -eh, A m. f. -e, I m. -erni) etim. v. ğolğ; koji je od muselina. Ročnikov cvajkarom sedem [našesto je] i jedna bela rušica ğolğena. VZA 13, 186. Našli nesu tela prečiste Device Marie, nego same ğolğene vilahne v ke je bila zavita. Habd zerc 391. Vu ğolğeni vilahen položile jesu [sveto telo]. Krištol 89. |
ğolğeno | adv. (možda)brižljivo, pažljivo. Jesu li ovo oni lasi vsi zmešani i kervavi koje si ti tak ğolğeno česala. Zagr III, 257. |